I když jsem si myslel, že jsem proti podvodům imunní, zaplatil jsem nakonec jednomu z pochybných pouličních prodejců 15 € za dva náramky, které jsme nechtěli. Zrovna jsme vyšli z Kolosea, a ani nevím jak, ale na kraji nás odchytil černoch. Sotva řekl „Hello“, už měla přítelkyně náramek na ruce, a než jsme si vyměnili pohledy, měl jsem ho také.
Následoval typický pokus o zapředení konverzace, kdy se nás vyptával odkud jsme, na jak dlouho jsme do Říma přijeli, jak se jmenujeme apod. Zkrátka abychom získali pocit, že je přátelský a třeba chce i turistům pomoci, resp. doporučit, kam se mají vydat. Následně nám začal vyprávět o tom, jak přišel do Itálie a snaží se uživit své malé dítě.
Člověku by se ho až zželelo; no asi nemusím vysvětlovat, že to byl podvod, a dokonce snad ten nejtypičtější ze všech. Nakonec nám řekl, že ty náramky jsou dárek zdarma – poděkovali jsme tedy, že půjdeme – v tu chvíli mi řekl, že když dal dárek on nám, měli bychom mu také nějaký dát. No samozřejmě chtěl peníze a nebylo to málo.
Fakt mě to naštvalo, ale jsem poučený
„Náramek jsem chtěl stáhnout z ruky, ale nešlo to – byl z nějaké falešné kůže a ani se nehnul – a úspěch se nedostavil ani když to zkusila přítelkyně oběma rukama. Prodejce evidentně moc dobře věděl, co dělá, a že se jeho ‚dárku‘ nepůjde zbavit.“
Zprvu jsem tedy vytáhl 5 € s tím, že to snad bude stačit a otáčeli jsme se, to do mě ale lehce strčil s tím, ať mu přidám, že má doma malé dítě a ty náramky vyrábí jeho rodina kdesi v Ugandě nebo kde, nepamatuji si to. Byl jsem z toho dost rozmrzelý a chtěl jsem ho prostě poslat do jistých míst, ale kolem nás se doslova začala „stahovat mračně“.
V tu ránu byl vidět jeden černoch u zábradlí, další ani ne 30 metrů od nás na place, a v okolí jsme jich napočítali ještě několik. Asi by nemělo smysl riskovat, že nás někde zmasakrují, takže jsem vytáhl dalších 10 €, jelikož jsem menší neměl. Byť nevypadal nadšeně, mohli jsme odejít. Náramky se nám podařilo sundat až po nějaké chvíli.
Předáme vám toho mnohem více
Nenechte se na dovolené nachytat a/nebo okrást a koukněte i na další osobní zkušenosti a varování, na co si dávat pozor.
Od té doby se každému z těchto prodejců vyhýbáme, a když nás náhodou odchytí, velmi důrazně mu řeknu, že nemám zájem, a pokud to zkouší nadále, odcházíme jinam. Tento podvod mi přijde jako mimořádně drzý, a to nehledě na častou praktiku, kdy jeden z prodejců takto turisty zabaví, zatímco další jim vyberou kapsy.
A i když nechci nijak selektovat, s tímto drzým chováním se setkáváme opakovaně pouze u černochů, u nikoho jiného. Sice narážíme i na jiné prodejce, nejspíše arabské, ti ale často prodávají vodu a jiné nápoje, takže je občas sami vyhledáme – a třeba na pláží v Barceloně z nás měli pěkný kšeft, nechali jsme za jejich drinky asi 70 € (v pěti).
